1. lékařská fakulta Univerzita Karlova 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova Klinika nefrologie
mmirrekk 30.09.2010

Historie Kliniky nefrologie

    Klinika nefrologie je nejmladší interní klinikou VFN, ale samotný obor – nefrologie - má ve VFN již velmi dlouhou tradici. Ministryně zdravotnictví ustavila sice Kliniku nefrologie 1.LF UK a VFN již v červenci 2003, ale samostatně začala Klinika nefrologie fungovat až od ledna 2004. Klinika nefrologie vznikla rozdělením I. interní kliniky na 2 samostatná pracoviště - I. interní kliniku – hematoonkologickou a novou kliniku – Kliniku nefrologie. Vznik těchto dvou samostatných pracovišť je výsledkem profilace interních pracovišť VFN.

    Nefrologie má ve VFN dlouhou tradici a s jistou nadsázkou se dá říci, že česká nefrologie v areálu této nemocnice jako samostatný obor vznikla. Zakladatel české nefrologie profesor Jan Brod nastoupil na I.interní kliniku této nemocnice již v roce 1937, ale nefrologie jako klinický obor se tu konstituovala teprve po druhé světové válce, po jeho návratu ze zahraničí. Již tehdy bylo péči o nefrologické nemocné vyhrazeno několik lůžek, byly rozpracovány clearancové metody a z této doby pochází i první pokusy o léčbu glomerulonefritidy cytostatiky. V době svého působení na I.interní klinice publikoval tehdejší docent Brod svoji první významnou monografii Klinická fysiologie a pathologie ledvin. Po odchodu docenta Broda do Výzkumného ústavu chorob oběhu krevního byl další rozvoj nefrologie na I.interní klinice spojen především se jménem pozdějšího profesora Oty Schücka a doktorky Jarmily Stříbrné. Prof. Schück působil na I.interní klinice (1951 -1962) až do svého odchodu do Výzkumného ústavu farmakoterapie vnitřních nemocí v Krčské nemocnici a prezentoval zde řadu významných prací, např. o plazmatické a jaterní clearance a separované funkci ledvin. Doktorka Stříbrná se během svého působení na I.interní klinice (v letech 1951 – 1964) věnovala především otázce vodní diurézy, koncentrační schopnosti ledvin a vezikoureterálních vztahů.

    V první polovině 50.let se nefrologie jako klinický obor začala rozvíjet také na II.interní klinice VFN. V roce 1955 zde byla zásluhou profesora Vančury a jeho spolupracovníků, asistenta Mirko Chytila a medika Severina Dauma, instalována první umělá ledvina Alwallova typu nejen v tehdejším Československu, ale celé střední a východní Evropě. Po odchodu profesora Schücka a dr Stříbrné byla pak nefrologie, včetně dialyzační léčby ve VFN provozována pouze na II.interní klinice a je spojována se jmény prof. Válka, doc. Tomáška a doc. Knotkové.

   V roce 1987 bylo po rekonstrukci I.interní kliniky otevřeno nefrologické lůžkové oddělení a „umělá ledvina“ byla přesunuta z II.interní kliniky do těchto nových prostor. V roce 1999 bylo na klinice otevřeno druhé nefrologické lůžkové oddělení s malou nefrologickou ambulancí a z II.interní kliniky byl přesunut peritoneální program v rámci strategie VFN. Nedostatek ambulantních prostor byl vyřešen až v roce 2003, kdy byl také zahájen provoz nových nefrologických ambulancí v prostorách Fakultní polikliniky na Karlově náměstí.

   Klinika nefrologie se dlouhodobě věnuje zejména diagnostice a terapii glomerulopatií, včetně systémových chorob postihujících ledviny (renální vaskulitida, lupusová nefritida), dědičným nemocem ledvin a sekundární hypertenzi. Na klinice se rozvijí vedle hemodialýzy i další očťovací metody, peritoneální dialýza, plasmaferéza a kontinuální očťovací metody. Díky oddělení akutní medicíny je klinika schopna se postarat i o nemocné s kritickými stavy v nefrologii. Klinika nefrologie zajišťuje pregraduální výuku nefrologie v rámci výuky vnitřního lékařství a ve spolupráci s IPVZ se podílí i na výuce postgraduální.

V oblasti výzkumu spolupracuje Klinika nefrologie s dalšími pracovišti:

  1. Ústavem biologie a genetiky a s Ústavem dědičných metabolických poruch v oblasti hereditárních nemoci ledvin (autosomálně dominantní polycystické ledviny, Fabryho choroba aj.),
  2. I.interní klinikou (renální komplikace monoklonálních gamapatií, transplantace kostní dřeně u primární amyloidózy),
  3. II.interní klinikou (kardiovaskulární komplikace renálních pacientů, Fabryho choroba),
  4. III.interní klinikou (diabetická nefropatie, vyšetření cévních přístupů),
  5. Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky (oxidační stres v patogenezi chronických glomerulopatií, prognostické faktory u chronických nefropatií),
  6. Ústavem mikrobiologie a imunologie (ANCA pozitivní vaskulitidy)
  7. Revmatologickým ústavem (ANCA pozitivní vaskulitidy, lupusové nefritidy, sekundární amyloidózy).

    Úspěšná léčba pacientů nefrologických a pacientů se selháním ledvin v dialyzačním programu nemůže existovat bez úzké spolupráce s ostatními pracovišti VFN zejména s I. chirurgickou klinikou, II.chirurgickou klinikou – Klinikou kardiovaskulární chirurgie, Urologickou klinikou a Radiologickou klinikou.

   Z hlediska mezinárodní spolupráce se pracovníci kliniky angažují v Evropské skupině pro studium vaskulitidy (European Vasculitis Study Group), dále spolupracují s European Renal cDNA Bank se sídlem v Mnichově ( studie genové exprese v renálních biopsiích) a podílí se na mezinárodních klinických studiích zaměřených na nové léky v terapii chronických glomerulopatií, progresi renální insuficience a snížení výskytu kardiovaskulárních komplikací.